1. Nejsem nevychovaný ani zlý. Mám poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Je pro mne velmi těžké se ovládat a zůstat v klidu - proto se neustále pohybuju, mluvím či křičím anebo skáču do řeči. Prosím neberte mé nevhodné chování jako schválnost. Jako by mne něco ovládalo. Jako by mne něco pohánělo, nedovolilo mi zůstat v klidu. Hlavou se mi stále honí milion myšlenek. Nechtějte po mě, abych byl úplně klidný, je to jako bych po vás já chtěl, abyste zadrželi dech. Nejde to vydržet dlouho. Namísto okřikování mi prosím raději ukažte, co jiného mohu dělat, pokud dělám něco nevhodného. Dejte mi nějakou jinou, vhodnou činnost.

2. Mohu mít neadekvátní reakce, vztekat se nebo plakat, i když zdánlivě není důvod. Je to prostě silnější než já. Díky ADHD jsme nejen impulzivní, ale i emocionálně opoždění (může to být až o tři roky). Má nervová soustava dozrává pomaleji. Prosím nezesměšňujte a netrestejte mne za mé emoce. Raději vysvětlujte a vysvětlujte. Mé emoce jsou často jako na houpačce – a někdy je to přímo rodeo. Zažívám kvůli tomu spoustu nepříjemných chvil.

3. Pokud si něco nezapamatuju, i když jste mi to řekli před chvilkou, nedělám to schválně. S ADHD jsou úzce spojeny potíže s krátkodobou pamětí. Nedávejte mi mnoho instrukcí najednou. Po splnění jedné obvykle ty ostatní zapomenu. Myslete prosím na to, že jsem neustále rozptylován přemírou podnětů, které mi má hyperaktivní hlava nabízí.